Starý Hrozenkov

Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

  • katalogové číslo,
  • název památky,
  • katastrální území, ve kterém se památka nachází,
  • kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
  • datum získání statutu památky a památkové ochrany,
  • datum ztráty památkové ochrany,
  • typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
  • anotace (stručný popis),
  • lokalizace (GPS souřadnice),
  • zdroj dat.

Starý Hrozenkov

Výsledky

V zájmovém území Starý Hrozenkov jsou sledovány zaniklé krajiny horského zemědělství. Veškeré chráněné objekty v území mají status kulturní památky, který zpravidla získaly v rozmezí let 1950–1969, v menší míře pak v období mezi lety 1990–2009. Pouze dva objekty se staly kulturními památkami až po roce 2010. Největší zastoupení mají zemědělské objekty (sýpky, seníky, stodoly), venkovské domy nebo usedlosti. V katastru Havřice se pak nachází několik specifických zemědělských objektů, které mají status kulturní památky – vinné búdy. Jedná se zpravidla o přízemní budovy se zdmi z nepálených cihel vystavěné v 18. nebo počátkem 19. století. Přes dvě desítky objektů již status kulturní památky ztratilo, většinou z důvodu špatného stavebně-technického stavu či kvůli nevhodným stavebním úpravám.

V území je také možné nalézt několik zámků (Nový Světlov, Uherský Brod), které však také ve svých areálech zahrnují zemědělské objekty.

Dále se zde vyskytuje i několik drobných památek, mezi které patří především studny.

Použitá literatura a zdroje

  • KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
  • Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
  • Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
  • SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
  • Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).

Starý Hrozenkov

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Starý Hrozenkov

Starý Hrozenkov

Zdroj dat: Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz); oficiální webové stránky obcí.

 

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Starý Hrozenkov

Starý Hrozenkov

Zdroj dat: Obsahová analýza obecních znaků (2021).

Výsledky

Zájmové území Starý Hrozenkov v projektu Zaniklé krajiny zastupuje území, v němž je cílem analyzovat zaniklou krajinu horského zemědělství. Z obecních znaků v regionu je patrné, že symbolika místních obcí na horské zemědělství pamatuje. Zemědělskou tradici (v kartodiagramu na obr. 2 „žlutá“ kategorie symbolů) znázorňuje figura radlice ve znaku Suché Lozi, ve znaku Luhačovic je také radlice a společně s ní krojidlo, zelená tinktura (barva) a jabloň jako symbol sadařství. Zelená tinktura a hrábě zobrazené ve znaku Slavkova odkazují na místní pastviny a sušení sena na loukách. Zelená barva symbolizuje louky a pastviny i ve znaku obce Štítná nad Vláří-Popov. Zelená je symbolem zemědělské tradice i ve znaku obce Biskupice, ale také v dalších znacích, kde je zároveň i odkazem k lesnatosti místní krajiny (Lipová, Petrůvka, Rudimov, Strání, Šanov).

Symbolů pro vodní toky, plochy a další s vodou spojené přírodní prvky (v mapě „modrá“ kategorie) je ve znacích obcí kolem Starého Hrozenkova celá řada. Modrá tinktura ve znaku Pitína reprezentuje říčku Olšavu, stejně tak i ve znaku obce Šumice (kde je ale modrá barva symbolem i pro místní čisté a zdravé ovzduší). Olšava je znázorněna i ve znaku obce Záhorovice (také modrou, ale i stříbrnou/bílou tinkturou, které odkazují kromě Olšavy také k minerálnímu pramenu Záhorovická kyselka a zatopenému lomu Modrá voda). Minerální prameny jsou modrou tinkturou znázorněny také ve znaku obce Nezdenice (Nezdenická a Kořenkova kyselka). A v několika dalších znacích jsou odkazy na mnohé další vodní toky. Vlnitá pata ve znaku obce Štítná nad Vláří-Popov je symbolem pro řeku Vláru, stříbrná/bílá tinktura společně s figurou ryby znázorňuje Vláru ve znaku obce Bohuslavice nad Vláří. Modrá tinktura ve znaku Rokytnice odkazuje na místní potok Rokytenka, ve znaku Březové na potok Hrubar, v případě Horní Němčí k potoku Okluky, ve znaku Korytné ke Korytnici, u Lipové k Lipovskému potoku a ve znaku Vyškovce k potoku Drietomica a místním mokřadům.

Modrá tinktura ve znaku Luhačovic reprezentuje místní lázeňskou tradici, kterou lze zařadit do kategorie hospodářských symbolů (v kartodiagramu červeně). Dalšími prvky odkazujícími k místním hospodářským tradicím jsou figura švestky ve znaku Korytné (pěstování ovoce, výroba slivovice), zobrazená červená vykrajovaná kůže, na které leží zlaté ozubené kolo, ve znaku Slavičína poukazuje na místní kožedělný a kovozpracující průmysl. Dále se v zájmovém území objevuje několik symbolů odkazujících k dřevorubecké tradici (sekera ve znaku Nové Lhoty, figury dvou seker ve znaku Žítkové a sekera společně s vykořeněným stromem ve znaku Strání). V případě znaku Strání jsou tyto prvky symbolem i pro lesnatost okolní krajiny a polohu v Bílých Karpatech. Podobně je poloha obce (v mapě „oranžová“ kategorie) v hornaté krajině a s tím související lesnatost („zelená“ kategorie) znázorněna zeleným trojvrším ve znaku obce Rudice. Zelená ve znaku obce Komňa značí lesnatost a je symbolem také pro CHKO Bílé Karpaty. Ve znaku Lopeníku je figura dubu jednak takzvaným mluvícím znamením souvisejícím s názvem obce, ale odkazuje i k lesnatosti a blízkému kopci (ten je ve znaku zobrazen jako zelený hrot). Zelené návrší ve znacích obcí Bánov, Šanov a Vyškovec poukazuje na umístění obcí na úpatí Bílých Karpat. Červený hrot ve znaku obce Záhorovice znázorňuje také polohu obce pod Bílými Karpaty. U Březové zlatý hrot poukazuje na údolní polohu obce, stejně jako klín ve znaku Štítné nad Vláří-Popově. Ve znaku Vyškovce je zelená tinktura navíc symbolem pro kopaničářský ráz, který je typický pro vícero obcí v regionu kolem Starého Hrozenkova. Jako „kopanice“ je označována odlesněná půda, který byla (v 18. století) obyvateli obdělávána motykou, tedy kopáním. Charakteristické osídlení kopanického typu tehdy představovala chalupa obklopená vyklučenými pozemky – kopanicemi, pastvinami a lesy. Odtud pochází názvy Kopanice a Kopaničář. Takzvané kopaničářství je i místním kulturním specifikem, které se projevuje například i nářečím. V regionu se uskutečňují kopaničářské slavnosti.

Pestrost krajiny zájmového území Starého Hrozenkova dokládá i četnost prvků symbolizujících různorodá specifika zdejší krajiny a přírody (v kartodiagramu fialově). Ve znaku obce Vápenice lilie zlatohlavá symbolizuje typickou místní rostlinu a motyky jsou odkazem k výše zmíněné kopaničářské historii osady. Květy lilie jsou zobrazeny i ve znaku Vyškovce – jako odkaz přírodní památky Chmelinec. V případě Hostětína je lilie mariánským symbolem, ale odkazuje i k lilii zlatohlavé jakožto typické rostlině vyskytující se na území obce i v celých Bílých Karpatech. Ve znaku Šumice se vyskytuje dřín – chráněná rostlina, která v katastru obce roste). Ve znaku Slavkova je reprezentována další typická jihomoravská rostlina – hvozdík moravský. Lípa ve znaku Lipové je jednak mluvícím znamením, ale lípy se v obci i hojně vyskytují. I vrba ve znaku Suché Lozi je mluvícím znamením (suchá vrba – loz) a zároveň odkaz na typickou místní flóru. Podobně je tomu u břízy ve znaku Březové. Figura raků ve znaku obce Bohuslavice nad Vláří poukazuje na výskyt tohoto vzácného říčního živočicha a jestřáb ve znaku Jestřebí je opět kromě mluvícího znamení společně se zajícem symbolem pro faunu typickou pro Bílé Karpaty a místní chráněnou krajinnou oblast.

K 1. 10. 2021 mělo v zájmovém území Starý Hrozenkov obecní znak 100 % obcí (36 z 36 obcí).

Použitá literatura a zdroje

  • BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
  • DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
  • KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
  • PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
  • ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
  • ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
  • Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2021).

Starý Hrozenkov

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

Starý Hrozenkov

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Starý Hrozenkov

Starý Hrozenkov

 

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název expozice

Webové stránky muzea / expozice

Starý Hrozenkov

Muzeum poslední žítkovské bohyně

http://www.chalupazitkova.cz/muzeum/

Uherský Brod

Muzeum Jana Amose Komenského

http://www.mjakub.cz

Luhačovice

Muzeum Luhačovického Zálesí

http://www.muzeumluhacovice.cz

Bojkovice

Muzeum Bojkovska

http://muzeumbojkovska.cz/

Slavičín

Městské muzeum Slavičín

https://www.mesto-slavicin.cz/cs/mesto-slavicin/mestske-muzeum/ 

Brumov-Bylnice

Městské muzeum Brumov – Bylnice

http://www.brumov-bylnice.cz

 

Výsledky

Zájmové území Starý Hrozenkov patří mezi typické příklady krajiny zaniklého horského zemědělství. Sledované proměně krajiny se výrazně nevěnuje žádná z místních paměťových institucí. Nejblíže k ní má pouze Muzeum poslední žítkovské bohyně přímo ve Starém Hrozenkově. Návštěvníci se při prohlídce venkovské horské chalupy blíže seznámí s místním fenoménem „bohyní“, tedy žen, které byly obdařeny výjimečnými schopnostmi, uměly léčit či dokonce vidět do budoucnosti. Tyto ženy až donedávna v oblasti zájmového území žily. Lidovému léčitelství až po dnešní moderní lázeňskou péči se pak věnuje i expozice v luhačovickém muzeu.

Ostatní muzea a expozice se týkají zcela odlišných témat. Nejčastější jsou expozice věnované drobným lidovým řemeslům nebo osobnostem tohoto regionu.

Archivní dokumenty zájmového území Starý Hrozenkov je možné vyhledávat například ve Státním okresním archivu ve Zlíně.

Použitá literatura a zdroje