Trutnovsko

Objekty pro zemědělskou výrobu

Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák

Cíle

Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).

Data

Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.

Metody

Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.

Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)

Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito

Výsledky

Lokalita

Místo

Číslo fotografie

Stav / způsob využití

Současnost

Minulost

Popis 

Zahrádky

Zahrádky střed obce

1

C/C

obecní váha

obecní váha

 

Zahrádky

Zahrádky – východ

2, 3, 4

B/B

stavební firma Voka

bývalý zemědělský areál

 

Zahrádky

Zahrádky jihovýchod

5

B/B

výkup palet a zpracování dřeva

bývalá stodola a dílny

 

Zahrádky

Zahrádky u zámku

6, 7, 8

B/B–C

Univerzita Karlova Praha

bývalé hospodářské budovy u zámku

převážně nevyužito

 

Foto 01
Foto 01
Foto 02
Foto 02
Foto 03
Foto 03
Foto 04
Foto 04
Foto 05
Foto 05
Foto 06
Foto 06
Foto 07
Foto 07
Foto 08
Foto 08

Zahrádky

Zemědělský půdní fond

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

Orná půda Lesní porosty

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku v období 1845–2010
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy lesních ploch v Česku v období 1845–2010
Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Trvalé travní porosty
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1845–2010
Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Poloha území mimo hlavní rozvojové osy Čech silně ovlivnila vývoj využití ploch v posledních dvou stoletích. Dalším faktorem, který se zde projevil, byl odsun českých Němců v letech 1945 a 1946. Třetím faktorem pak související výměna obyvatelstva a převod značné části domovního fondu na objekty druhého bydlení. To vše působilo na způsoby a intenzitu hospodaření jak v Zahrádkách, tak v širším zázemí. Celkově lze zhodnotit vývoj krajiny v posledních 130 letech jako trvalý pokles zemědělského hospodaření. To se projevilo především na poklesu rozlohy orné půdy po roce 1948 (o 20–30 %), stejně jako v poklesu této rozlohy po roce 1990 (o dalších 5–10 % do roku 2010). Zrcadlově tomuto vývoji odpovídal vývoj rozlohy trvalých travních porostů. V dobách socialistického zemědělství poklesla výměra trvalých travních porostů až o pětinu, a naopak po roce 1990 ztrátou socialistických dotací vzrostla výměra v jednotlivých územních jednotkách o 10–20 %. Celkový rozsah zemědělského půdního fondu poklesl v době 1948–1990 o 10–15 %. Ve všech sledovaných obdobích (mimo 1845–1896) narůstala výměra ploch evidovaných jako lesní, před 2. světovou válkou asi o 10–15 %, po roce 1948 o 15–30 %. Změny po roce 1990 byly u všech uvedených kategorií ploch velmi malé (kolem 1–2 %). Mimořádný nárůst zaznamenaly plochy zastavěné a ostatní.

V období před rokem 1990 šlo podobně jako v celorepublikovém vývoji o nárůst na 250–300 % proti roku 1948. Zatímco mezi lety 1845 a 1948 byly změny makrostruktury různorodé, po roce 1948 dodnes jsme zaznamenali úbytek zemědělského půdního fondu a nárůst lesních a jiných ploch. S tím souvisely i hlavní procesy, které v krajině modelového území probíhaly. V letech socialistického státu dominovaly silné procesy urbanizace (nárůst jiných ploch), po roce 1990 probíhaly spíše procesy středně silného a silného zatravňování. Bezpochyby šlo o efekt restitučních a privatizačních akcí spojených též se ztrátou dotačních titulů na podporu zemědělské produkce.

ZPF orná půda ZPF trvalé travní porosty ZPF lesní plochy

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

Zahrádky

Přírodní podmínky pro zemědělství

Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.

Produkční schopnost Česko Cena ZP Česko
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)
Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Cíle

Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).

Data a metody

Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní). 

Produkční schopnost  Cena ZP 
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)

Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Výsledky

Modelové území Zahrádecka tvoří vedle vlastní obce také zázemí, které je především z přírodního hlediska silně diverzifikované. Z jihu vytváří širší zázemí modelového území výškově členitá krajina, která přechází do širšího údolí Ploučnice a Robečského potoka. Ze severu zasahují do modelového území jednak zbytky pískovcových skal a také východní okraj Českého středohoří s řadou vrcholů někdejší sopečné aktivity. Celé území má tak uprostřed od východu k západu sníženinu, kde byla zejména v minulosti provozována zemědělská výroba. Kvalita přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření je v modelovém území Zahrádky nízká. Jen na jihu modelového území dosahuje průměrná cena zemědělské půdy hodnot kolem 6 Kč/m2, v celé severovýchodní části dosahuje průměrná cena zemědělské půdy hodnot jen do 4,50 Kč/m2.

Použitá literatura a zdroje

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.