Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840 - 1842) a v současnosti (2018)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1839 [%]	rozloha 2018 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,40	1,95	1,55
ostatní plochy	3,20	6,72	3,52
vodní plochy	6,07	2,34	-3,72
lesní plochy	11,14	17,59	6,45
orná půda	49,98	64,50	14,52
trvalé travní porosty	27,79	3,23	-24,56
trvalé kultury	1,41	3,66	2,24

 

Krajina v modelovém území Kačina se v době stabilního katastru vyznačovala velmi vysokým podílem trvalých travních porostů. V Česku byl v roce 1845 podíl travních porostů cca 17,4 %, v modelovém území téměř 28 %. V současnosti naopak travní porosty pokrývají jen zlomek území (cca 3 %), zatímco v Česku je jejich podíl téměř 13 %. Významnou krajinnou dominantou byly v době stabilního katastru vodní plochy, které do současnosti ubyly o 3,7 %. Feudální komponovaná krajina, která vznikala už od 17. století nejprve v okolí zámku v Nových Dvorech a po výstavbě zámku Kačina na počátku 19. století také v jeho okolí a vyznačovala se parkovými úpravami, cestami lemovanými stromořadími, řadou vodních prvků a drobných staveb, začala upadat a měnit se právě již od poloviny 19. století.

K zásadní změně rázu této krajiny došlo, jako v celé republice, v době socialistické kolektivizace ve druhé polovině 20. století. V současnosti je území převážně zemědělské, orná půda zaujímá více než 60 % jeho rozlohy. Dnešní krajinný ráz dotváří také vinice a ovocné sady (rozloha trvalých kultur se ve sledovaném období zvětšila o 2,2 %). Lesní plochy zaujímaly v roce 1839 velice malou rozlohu a byly mnohem více fragmentované. Ani jejich současná rozloha (cca 18 %) není v tomto území ve srovnání s rozlohou lesů v Česku (téměř 34%) nijak významná.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.