Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1845 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1845 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1845 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,31	0,70	0,39
vodní plochy	0,29	0,12	-0,17
lesní plochy	41,94	58,85	16,91
orná půda	40,47	0,00	-40,47
trvalé travní porosty	13,46	28,43	14,97
neudržované plochy	0,00	2,85	2,85
trvalé kultury	0,02	3,97	3,94

 

Zaniklá hornická krajina severovýchodního českého pohraničí východně od Trutnova reprezentovaná katastry Radvanice V Čechách a Slavětín u Radvanic je krajinou ovlivněnou nejen hornickou činností (a jejím zánikem), ale také polohou v Sudetech a s tím souvisejícím poválečným odsunem německého obyvatelstva a následným nedostatečným dosídlením. Hlavním procesem přeměny krajiny byla extenzifikace. V roce 1845 zaujímala orná půda více než 40 % území, nezanedbatelnou roli měly v krajině také travní porosty. Zemědělské využití krajiny bylo tedy poměrně významné.

Extenzifikace se projevila úplným vymizením orné půdy, která byla z velké části nahrazena trvalými travními porosty, jejichž rozloha vzrostla o téměř 15 procentních bodů. Extenzifikaci ještě více podtrhuje výrazný nárůst rozlohy lesních ploch, které v současnosti pokrývají téměř 60 % území. V souvislosti s mírným rozvojem sídel vzrostl i podíl ostatních ploch a trvalých kultur (zahrady a sady v okolí domů). I v tomto území se v současnosti objevují neudržované ruderalizované plochy vzniklé v důsledku opouštění půdy.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.