primestska krajina Prahy

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Příměstská krajina Prahy

Příměstská krajina Prahy

 

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Příměstská krajina Prahy

Příměstská krajina Prahy

Výsledky

Nejhojnějšími symboly, které jsou zobrazovány ve znacích obcí v zájmovém území Příměstská krajina Prahy, jsou symboly odkazující na zemědělskou tradici v regionu a zemědělský ráz místní krajiny. Zemědělský ráz regionu se objevuje ve znacích napříč celým zájmovým územím. Nejčastěji je symbolizován žlutou a zelenou tinkturou (např. Zlatníky-Hodkovice, Psáře, Světice, Březí ad.). Časté jsou i figury zemědělských plodin (obilný klas ve znaku Jesenice, Sibřiny, Tehovce) a nástrojů (ruční stoupa s tloukem taktéž ve znaku Tehovce; figura pluhu s radlicí, krojidlem a plazem ve znaku Libeře). Často je symbol zemědělství stále aktuálně platným symbolem obcí. V mnoha obcích v Příměstské krajině Prahy byla, je a bude stále větší část zemědělské půdy využívána k výstavbě, především rodinných domů, ale i ke komerční suburbanizaci, tedy k výstavbě skladových a výrobních hal apod.

V regionu jsou početně zastoupeny i odkazy k vodním tokům (bílé břevno – Libeř, modrá tinktura – Nupaky, Babice, Kunice, Dobročovice ad.) a mlýnům, které na nich historicky stály (figura mlýnského kola (Všestary, Struhařov).

Z obecních znaků ve východní části území je patrná lesnatost oblasti (figury stromů – Mukařov, Tehovec, Svojetice; zelená tinktura – Babice; figura pořízu ke zpracování dřeva – Struhařov). V území se také objevují odkazy k chráněným stromům (figury lipových listů ve znaku obce Kunice – památné lípy před kostelem v obci, Dobřejovice – památné lípy v obci) a alejím (figury lipových listů – Kamenice). Ve znaku obce Modletice figura kaštanovníku odkazuje k tomu, že v obci rostou kaštanovníky s jedlými kaštany.

Ojedinělým symbolem, který se ve znacích obcí v regionu objevuje, je odkaz k tradičnímu pivovarnictví ve Velkých Popovicích (přímo ve znaku obce figura limpy – dřevěného nástroje, který sloužil k shrnování kvasných pokrývek po kvašení a k přehazování sladu). Figura žernovu ve znaku Mukařova je tzv. mluvícím znamením vyjadřujícím název Žernovka (místní část obce) a současně připomíná těžbu kamene na území obce. Ve znaku Mukařova se objevuje také symbol vozového kola, které představuje odkaz k tranzitní poloze obce na křižovatce historických cest.

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Příměstská krajina Prahy obecní znak 72,7 % obcí (32 z 44 obcí).

Použitá literatura a zdroje

  • BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
  • DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
  • KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
  • PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
  • ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
  • ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
  • Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).