primestska krajina Prahy

Mapy přírodních poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

 Nadmořská výška Orientace reliéfu Sklonitost
 4 Praha Povltavi nadm vyska zmenseno  4 Praha Povltavi orientace zmenseno  4 Praha Povltavi sklonitost zmenseno
 Roční úhrn srážek Průměrná roční teplota Prům. délka vegetační sezóny
 4 Praha Povltavi srazky zmenseno  4 Praha Povltavi teplota zmenseno  4 Praha Povltavi veg sez zmenseno

primestska krajina Prahy

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území příměstská krajiny Prahy leží na východním a jihovýchodním okraji hlavního města. Jedná se původně o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu v zázemí Prahy, která prošla zejména v posledních letech významnou proměnou spojenou se suburbanizace, rozsáhlou výstavbou skladovacích, výrobních i obchodních areálů a dopravních koridorů doprovázenou rozsáhlými zábory zemědělské půdy. Správně patří toto modelové území k ORP Říčany a Černošice.

ORP v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-východ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině v povodí Sázavy a Rokytky, na severu sousedí s ORP Brandýs n. Labem a Český Brod, na východě s ORP Kolín a Kutná Hora, na jihu s ORP Benešov a na západě s ORP Černošice a s hlavním městem Prahou. Rozloha je 377 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 67 576 (k 1. 1. 2012 56 296), hustota zalidnění činí 179 obyv./km2. Vysoký migrační přírůstek a nízký průměrný věk (38 let v roce 2017) je způsobený stěhováním převážně mladých rodin do obcí v zázemí Prahy a následně roste i přirozený přírůstek. Celkem je zde 52 obcí (města Kostelec nad Černými Lesy, Mnichovice a Říčany). Správně je obvod ORP rozdělen do obvodů POÚ Kamenice, Kostelec n. Černými Lesy a Říčany. Část obvodu ORP (Kostelecko) byla v roce 2007 převedena z okresu Kolín. Území v zázemí Prahy se silnou dojížďkou a intenzivní suburbanizace. Ve východní části nižší hustota zalidnění, převládá druhé bydlení a rekreace (rozsáhlé lesní porosty Jevany, Vyžlovka a v Posázaví – trať populárního Posázavského Pacifiku). Pro cestovní ruch mají význam i Hrusice spojené s Josefem Ladou, městská památková zóna v Kostelci nad černými Lesy a hvězdárna v Ondřejově). Vysoká je zaměstnanost ve službách, podíl osob samostatně výdělečně činných a je zde jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v Česku, velmi vysoká je intenzita bytové výstavba (převažují developerské projekty rodinných domů). Řada obchodních zón a logistických areálů (v okolí dálnice D 1, Billa, Kenvelo). Potravinářský průmysl (pivovar Velké Popovice). Řada dopravních tahů, dálnice D 1, železniční koridor na České Budějovice, osu území tvoří silnice I/2 z Prahy do Kutné Hory.

Ve správním obvodu ORP Říčany působí 7 dobrovolných svazků obcí (Ladův kraj, Region JIH, Sdružení obcí mikroregionu Černokostelecko, Svazek obcí – JEKOZ, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu, Malé Posázaví a Svazek obcí NY – KO).

Správní obvod obce s rozšířenou působností Černošice leží v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-západ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině na okraji Brdské vrchoviny (Cukrák 411 m n. m.) v povodí Vltavy a Berounky, sousedí na severu s hlavním městem Prahou a s ORP Brandýs nad Labem, na západě s ORP Kralupy n. Vltavou, Kladno a Beroun, na jihu s ORP Dobříš a Benešov a na východě s ORP Říčany. Tvoří západní část prstence okolo Prahy, definovanou původně jako okres Praha-západ; pobočka městského úřadu Černošice sídlí v Praze. Rozloha činí 580 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 140 208 (k 1. 1. 2012 to bylo 120 990), hustota zalidnění činí 242 obyv./km2, jedna z nejvyšších v kraji. Velmi silná suburbanizace a přírůstek obyvatelstva zejména migrací, masová výstavby v blízkosti intravilánů stávajících obcí i mimo něj, převaha venkovského obyvatelstva, silná dojížďka za prací do Prahy. Celkem je zde 79 obcí (města Černošice, Dobřichovice, Hostivice, Libčice n. Vltavou, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Roztoky, Rudná, Řevnice a městyse Davle, Štěchovice). Ze správního hlediska je území tvořeno obvody POÚ Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové, Mníšek a Roztoky. ORP v jižním a západním zázemí Prahy se silným sektorem služeb a řadou skladovacích a obchodních areálů, jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v Česku. Vysoký podíl samostatně výdělečných osob. Významný je cestovní ruch a rekreace (Okoř, Levý Hradec, CHKO Český kras, zámek Průhonice památka UNESCO, aqvapark Čestlice), druhé bydlení, často přeměňované v trvalé - chatové osady (vodní nádrže Štěchovice a Slapy); četné možnosti pro jednodenní výlety z Prahy (Brdy, Posázaví). Dálniční okruh kolem Prahy s napojení dálnic D 1, D 5, D4, D6 a D7 ulehčil tranzitní dopravě, která je i tak velmi silná i na silnicích nižších tříd.

Ve správním obvodu ORP Černošice působí 19 dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Středokluky a okolí, PRAŽSKÝ JIHOVÝCHODNÍ REGION, Přírodní park okolí Okoře, Řešení dešťových vod obce Lichoceves a revitalizace recipientů od Okoře, Řešení odpadních vod Statenice – Únětice – Roztoky, DOLNOBŘEŽANSKO, KaLeVod, Mikroregion „ Od Okoře k Vltavě“, REGION ČESKÝ KRAS – PLÁNĚ, REGION JIHOZÁPAD, Svazek obcí - Region Dolní Berounka, SVAZEK OBCÍ MNÍŠECKÝ REGION, Svazek obcí pro dopravu v pražském jižním regionu, SVAZEK OBCÍ STŘEDNÍ POVLTAVÍ, Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy, Budečsko, Svazek obcí pro plynofikaci VYKO, MIKROREGION ÚDOLÍ LIDICKÉHO POTOKA, TřeMoLe, Údolí Vltavy a Svazek měst a obcí VKM).

primestska krajina Prahy

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území příměstské krajiny velkoměsta na jihovýchodním okraji Prahy a jihovýchodně od Prahy leží v širším vymezení na rozhraní na dvou rozdílných geomorfologických jednotek: severní část na okraji Prahy zaujímá Poberounská podprovincie (V), reprezentovaná zde geomorfologickým celkem VA-2 Pražská plošina, podcelkem VA-2A Říčanská plošina a okrskem VA-2A-2 Uhříněveská plošina. Jižní a východní část patří k podprovincii Česko-moravské (II), geomorfologické oblasti IIA Středočeská pahorkatina, geomorfologickém celku IIa-1 Benešovská pahorkatina, podcelku IIA-1A Dobříšská pahorkatina, která se dále člení na řadu menších okrsků a podokrsků. Obě podprovincie jsou od sebe odděleny zřetelným terénním stupněm, kterým se Středočeská pahorkatina směrem k jihu zvedá nad Pražskou plošinou. Jádrové území katastrů Nupaky, Modletice a Čestlice leží pouze na území Pražské plošiny (geomorfologický okrsek VA-2A-2 Uhříněveská plošina).

Geologické podloží Říčanské plošiny tvoří proterozoické jílovité břidlice a droby východního křídla Barrandienu. Rozsáhlé zarovnané povrchy a mírné svahy pokrývají spraše a sprašové hlíny, údolní nivy potoků vyplňují holocénní fluviální náplavy a na nich vytvořené nivní hlíny. V oblasti Benešovské pahorkatiny na jihu a východě (mimo jádrové území) tvoří na Říčansku až po Škvorec na severu a Mirošovice a Mnichovice na jihu hrubozrnná říčanská žula s výskytem žilného aplitu a pegmatitu. V jižní části směrem do Posázaví se vyskytují tělesa gabra. Oblast jílovského pásma je tvořena starými proterozoickými vyvřelinami (vulkanity) – bazalty, andezity, dacity, ryolity, tufy, do nichž později během variského vrásnění pronikly granodiority středočeského plutonu. Horniny jílovského pásma jsou na styku s plutonem kontaktně metamorfovány. Jílovské pásmo se historicky proslavilo dobýváním zlata v okolí Jílového u Prahy.

Reliéf Uhříněveské plošiny je jenom slabě rozčleněný, typologicky odpovídá ploché pahorkatině s výškovými rozdíly 30-75 m. Převládají rozsáhlé zarovnané povrchy se sprašovým pokryvem a sprašovými závějemi na mírných svazích. Údolí potoků jsou většinou mělká, široká a málo zahloubená. Ve sprašových závějích byly v minulosti založeny četné místní malé i větší (Uhříněves) cihelny. Současný reliéf je stále více pozměněný antropogenní, především urbánní činností, významné jsou ale i dopravní tvary reliéfu (těleso a zářezy dálnice D1, Pražský okruh).

Reliéf Středočeské pahorkatiny (podcelek Dobříšská pahorkatina) je mnohem pestřejší a členitější, leží však mimo jádrové území. Členitý reliéf typologicky odpovídá členité pahorkatině nebo ploché vrchovině s převládajícími výškovými rozdíly 100-200 m. Nejvyšší polohy přesahují nadmořskou výšku 500 m. Strukturní erozně denudační reliéf je výrazně ovlivněn různou odolností hornin. Tvrdé horniny tvoří morfologicky výrazné suky, na nichž se objevují balvany hlubinných vyvřelin.

Jádrové území na okraji Prahy leží v klimatické oblasti teplé, podle staršího Quittova členění v klimatické oblasti mírně teplé MT10. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8-9°C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Širší zájmové území na jihu a východě leží v klimatické oblasti mírně teplé MT9 s průměrnou roční teplotou kolem 8°C a ročním úhrnem srážek přes 600 mm.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 64 Říčanská plošina. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří na území Pražské plošiny lipová doubrava nebo černýšová dubohabřina, v oblasti Dobříšské pahorkatiny acidofilní biková a/nebo jedlová doubrava a acidofilní lipová nebo biková bučina.

V současném využití krajiny Pražské plošiny převládá orná půda, která ale ustupuje v okolí Prahy nové urbánní a suburbánní zástavbě. Vznikají zde nové sídelní celky rezidenční zástavby i komerční objekty obslužné a logistické infrastruktury, posledně jmenované zejména v pásu podél dálnice D1. Krajina je fragmentovaná také mnoha novými dopravními stavbami. Lesní porosty mají velmi malé rozšíření, malé plochy převážně listnatých lesíků a křovinatých porostů se vyskytují jen fragmentárně na údolních svazích nebo podél potoků. Oázu zeleně představuje Průhonický park situovaný na ploše 250 ha v členitém údolí Botiče, který byl vyhlášen národní kulturní památkou a od roku 2012 je zaspán na Seznamui světového dědictví UNESCO.

Území Dobříšské pahorkatiny na jižním a jihozápadním okraji širšího zájmového území je mnohem lesnatější a výrazně méně zastavěné. Krajina je mozaikou lesů, zemědělské půdy, menších sídel a rekreačních objektů a plní významnou roli jako rekreační zázemí hlavního města.