Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1843 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1843 [%]	rozloha 2018 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,19	1,04	0,85
ostatní plochy	2,23	3,88	1,64
vodní plochy	0,52	1,54	0,03
lesní plochy	15,87	28,10	12,23
orná půda	64,42	48,52	-15,90
trvalé travní porosty	14,51	6,26	-8,25
trvalé kultury	2,25	11,66	9,40

 

Z map i tabulky je zřejmé, že od poloviny 19. století do současnosti v oblasti Podbořanska v souladu se všeobecným trendem v Česku ubývala orná půda (téměř o 16 procentních bodů) a trvalé travní porosty. Tyto kategorie byly nahrazovány především lesy, které se rozrůstaly a zapojovaly zejména na svažitých pozemcích a jsou kategorií s nejvyšším nárůstem ve sledovaném období. Přesto je rozsah orné půdy na Podbořansku (pokrývá 48,5% rozlohy) stále vysoko nad podílem v Česku jako celku (ten je cca 37,5%). Naopak lesní plochy podílu za Česko (který je cca 33,9%) nedosahují. Velké zastoupení mají v současné krajině Podbořanska také trvalé kultury. Jejich podíl v Česku je cca 3% a na Podbořansku přesahuje 9%. Tento vysoký podíl je dán zejména specifikem zdejší oblasti – pěstováním chmelem a také ovocnými sady.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.