Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Dominik Mazur, Michal Matyáš
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha 1842 (%) | rozloha 2019 (%) | změna (%) |
| zastavěné plochy | 0,39 | 0,38 | -0,01 |
| ostatní plochy | 3,41 | 44,23 | 40,81 |
| vodní plochy | 2,57 | 4,18 | 1,61 |
| lesní plochy | 2,92 | 34,88 | 31,96 |
| orná půda | 72,47 | 3,32 | -69,15 |
| trvalé travní porosty | 17,82 | 13,01 | -4,81 |
| trvalé kultury | 0,41 | 0,00 | -0,41 |
Krajina modelového území Mostecka, konkrétně katastrů Holešice, Třebušice a Souš byla v roce 1842 využívána zcela dominantně pro zemědělství – zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) se rozkládala na celých 90,7 % území. Velmi malý podíl měly lesní plochy, vodní, ostatní a zastavěné plochy. Tato krajina byla v důsledku lidské důlní činnost zcela přeměněna, původní krajina zanikla. Nová krajina nese zřetelné stopy důlních aktivit a také odráží výsledek rozsáhlých rekultivací těžbou poškozené krajiny. Na téměř polovině území se stále nacházejí ostatní plochy, které jsou většinou spojeny přímo s těžbou a jejími doprovodnými aktivitami. Vysoký podíl lesních ploch (téměř 35 %) i rozsáhlé vodní plochy a plochy zatravněné vznikly na místě bývalé těžby. Krajina tak získala po těžební funkci v některých částech opět zcela nové využití, které do značné míry nabízí i novou, mimoprodukční funkci – rekreaci.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
