Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha 1839 (%) | rozloha 2019 (%) | změna (%) |
| zastavěné plochy | 0,42 | 1,30 | 0,87 |
| ostatní plochy | 3,70 | 5,40 | 1,70 |
| vodní plochy | 6,81 | 1,95 | -4,86 |
| lesní plochy | 16,62 | 11,21 | -5,41 |
| orná půda | 42,44 | 54,43 | 11,99 |
| trvalé travní porosty | 28,19 | 11,29 | -16,90 |
| trvalé kultury | 1,82 | 12,27 | 10,45 |
| neudržované plochy | 0,00 | 2,16 | 2,16 |
Z několika změn krajiny, které v modelovém území nastaly od 15. století s rozvojem a poté zánikem rybniční soustavy zachycují mapy stabilního katastru dobu, kdy rybníky ve velké míře zanikaly. Přesto vodní plochy v roce 1839 zaujímaly ještě téměř 7 % modelového území, což je dosti vysoký podíl. V současnosti se vodní plochy rozkládají již pouze na přibližně 2 % území a lze tedy hovořit o skutečném zániku rybniční krajiny v tomto území na Čáslavsku. Charakter krajiny daný jejím využitím zaznamenal významnou změnu nejen kvůli zániku rybniční soustavy. Významně ubyly zejména lesní plochy.
K extrémní proměně krajiny pak dochází především z důvodu velkého úbytku trvalých travních porostů (o téměř 17 procentních bodů). Na většině ploch bývalých rybníků, travnatých ploch a lesů se dnes rozkládají rozsáhlé bloky orné půdy. Krajina se z pestré mozaiky proměnila v unifikovanou intenzívně využívanou krajinu zemědělskou. Významnou roli dnes hrají také trvalé kultury (zahrady a sady). Místy lze najít neudržované plochy, zarůstající plochy sekundární sukcese. Jako všude v Česku vzrostla rozloha zastavěných a ostatních ploch.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
