Rosicko-Oslavansko: Dynamika krajinné struktury

oslavany 2

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití území“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód (viz tab. 1). V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Tabulka 1: Třídy krajinného pokryvu a jejich kódy

 Krajinný pokryv

 Legenda 

 Zastavěné plochy

1

 Vodní plochy

2

 Lesní plochy

3

 Orná půda

4

 Trvalý travní porost 

5

 Trvalé kultury

6

 Opuštěná půda

7

 Ostatní plochy

8

Výsledky

Oblast Rosicka-Oslavanska se ze všech sledovaných oblastí vyznačuje největší stálostí krajinného pokryvu, přesto je možné sledovat, jak se využití krajiny měnilo. Zejména v 19. století a v prvních dvou třetinách století 20. byla oblast využívána k těžbě černého uhlí. To kladlo územní nároky na plochu samotných dolů, přidruženou infrastrukturu (železnici), skladování hlušiny a také ubytovací kapacity pracovníků dolů. Rostla tak rozloha ostatní plochy, zejména z orné půdy (0,6 km2) a také zastavěné plochy (0,2 km2). Rezidenční funkce v oblasti zůstává i nadále atraktivní z důvodu blízkosti Brněnské metropole s pracovními příležitostmi.

Orná půda v okolí obcí přecházela na trvalé kultury (0,3 km2), jinde docházelo naopak ke změně lesních ploch (0,3 km2) a trvalého travního porostu (0,4 km2) na ornou půdu. V méně vhodných místech pro zemědělskou činnost (podél vodního toku) došlo k zalesnění trvalého travního porostu (0,3 km2).

Rosicko

  Tabulka 2: Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností s rozlohou nad 0,2 km2. 

 LCF

 rozloha (km2) 

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

 z orné půdy na ostatní

0,64

5,94

20,63

 z trvalého travního porostu na ornou půdu

0,39

3,64

12,63

 z lesních ploch na ornou půdu

0,31

2,89

10,02

 z trvalého travního porostu na lesní plochy 

0,31

2,85

9,88

 z orné půdy na trvalé kultury

0,29

2,64

9,16

 z orné půdy na zastavěné plochy

0,21

1,96

6,82

Literatura