Kladensko: Dynamika krajinné struktury

Kladensko

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Výsledky

Vymezené území zahrnující východní Kladno se proměnilo z více než 54 %. Původně převážně zemědělská oblast, charakterizovaná zastoupením orné půdy a také trvalých travních porostů se proměnila v silně antropogenně ovlivněné prostředí. Těžební (důlní) činnost a na ní navázaná industrializace území a také plochy nové rezidenční zástavby využití území změnily. Orná půda se proměnila na ostatní plochy (zpravidla plochy těžby a průmyslu) na 2,1 km2, dále na orné půdě narůstaly i zastavěné plochy (0,6 km2) a trvalé kultury (0,5 km2) – dnes často zahrady rodinných domů a také les (0,3 km2) a trvalý travní porost (0,2 km2). Trvalý travní porost se proměňoval na ostatní plochy (0,4 km2) a v menší míře na les (0,2 km2).

Vymezené území Kladna prošlo proměnou ze zemědělské v industriální a urbanizovanou krajinu. Na naleziště uhlí byla navázána jeho těžba a průmysl, který uhlí využíval, a také s tím byl spojený rozvoj rezidenční zástavby.Kladensko

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

LCF

 rozloha (km2) 

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

orná půda -> ostatní plochy

2,12

20,83

38,39

orná půda -> zastavěné plochy

0,63

6,20

11,42

orná půda -> trvalé kultury

0,49

4,78

8,82

trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,36

3,54

6,53

orná půda -> lesní plochy

0,33

3,20

5,90

lesní plochy -> ostatní plochy

0,31

3,08

5,68

orná půda -> trvalý travní porost

0,24

2,35

4,33

trvalý travní porost -> lesní plochy

0,24

2,32

4,28

 

Literatura