Mostecko: Dynamika krajinné struktury

Boletice Klet

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Výsledky

Vymezená krajina Mostecka prošla zásadní proměnou – změna krajinného pokryvu nastala na více než 90 % území. Klíčová byla povrchová těžba uhlí. Ta vedla k proměně ze zemědělské krajiny na krajinu těžební, patrnou v proměnách orné půdy (6,7 km2) a trvalého travního porostu (0,6 km2) na ostatní plochy. To je stále patrné zejména na jihozápadě území v místech dolu Vršany. Dále jsou viditelné rekultivované plochy na místech někdejší těžby. Na těchto plochách vznikaly nové lesní a vodní plochy (jezero Matylda) nebo i mostecký Autodrom. Ve výsledcích nebylo v těchto případech možné zachytit těžbu, neboť podkladová data zachycují stav před a po těžbě. Proto se jedná např. o změny z původně zemědělského využití krajiny (orná půda, trvalý travní porost na lesní plochy). Rekultivace jsou patrné v severovýchodní části území.

Těžba uhlí zcela zásadně proměnila krajinu Mostecka, a kromě samotné těžby s sebou přinesla i následný zvrat ve využití krajiny v podobě rekultivací. Původně zemědělská krajiny se tedy proměnila v těžební a následně se již některé části rekultivovaly a proměnily se v les, vodní plochu, trvalý travní porost anebo jiné, např. rekreační plochy.  Most LCF

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

LCF

rozloha (km2)

rozloha (% území)

rozloha (% LCF)

orná půda -> ostatní plochy

6,68

38,64

42,73

orná půda -> lesní plochy

3,69

21,36

23,62

trvalý travní porost -> lesní plochy

1,38

7,96

8,81

orná půda -> trvalý travní porost

1,35

7,81

8,64

orná půda -> vodní plochy

0,59

3,41

3,77

trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,57

3,31

3,66

vodní plochy -> lesní plochy

0,34

1,98

2,19

trvalý travní porost -> orná půda

0,27

1,59

1,75

Literatura