Jáchymovsko: Kulturní památky a památková území

Boletice Klet

Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

  • katalogové číslo,
  • název památky,
  • katastrální území, ve kterém se památka nachází,
  • kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
  • datum získání statutu památky a památkové ochrany,
  • datum ztráty památkové ochrany,
  • typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
  • anotace (stručný popis),
  • lokalizace (GPS souřadnice),
  • zdroj dat.

 

Jáchymovsko

 

Výsledky

V zájmovém území Jáchymovska je sledována postmontánní krajina a její proměny. Krušnohorské Jáchymovsko je jednou z nejvýznamnějších oblastí těžby nerostných surovin nejen v Česku, ale i v celosvětovém měřítku. Význam zdejšího montánního dědictví spočívá především ve velmi dlouhé době hornické činnosti (přes 700 let), dále v rozmanitosti dobývaných surovin, specifické montánní krajině, rozvoji hornických měst či utváření základů báňské vzdělanosti.

Nejvýznamnějším centrem je samotné město Jáchymov a jeho okolí, kde se nachází velké množství dolů či doprovodných objektů. Dominantou je důl Svornost z 16. století. Původně stříbrný důl, ve kterém se ale později těžil arzen, kobalt, radium či uran, je nejstarší hlubinný důl v Jáchymově a zároveň se jedná o nejstarší dosud činný důl nejen v Česku, ale i v Evropě. Dnes slouží k čerpání vody s obsahem radonu, která se využívá k léčebným účelům ve zdejších lázních. V dole Svornost je dochována podzemní hornická kaple, stovky starých dobývek i důlních chodeb. V celém komplexu pak představují dochovaná důlní díla ukázku systému těžby a dobývání rud od 16. do 20. století. Důlní díla z různých časových období se navzájem prolínají a představují jedinečný systém chodeb a dobývek.

V okolí Jáchymova je pak možné nalézt desítky dalších dolů, štol či povrchových pozůstatků po těžbě (např. odvaly a pinky na žíle Schweizer, revír Eliášské údolí atd.). Kromě samotných důlních děl je pak v Jáchymově dochováno množství dalších budov, které připomínají zdejší hornickou minulost (měšťanské domy včetně historického podzemí, mincovna, pomník Marie a Petra Curierových – objevitelů radia, kostel sv. Jáchyma či hrádek Freudenstein – Šlikův hrádek z 16. století).

Kromě oblasti Jáchymovska se nacházejí významné relikty hornické činnosti také v okolí Božího Daru, mezi které patří sejpy (drobný kopcovitý útvar hlušiny vysoký zpravidla 1–2 metry vzniklý během rýžování) či Blatenský vodní příkop, vodní kanál z 16. století s délkou cca 11,6 km, sloužící k přívodu pohonné vody pro důlní technická zařízení.

Odkazy na těžbu uranových rud z druhé poloviny 20. století je možné nalézt ve městě Ostrov, kde se nachází národní kulturní památka Věž smrti, která sloužila jako třídírna uranové rudy a je dokladem tragických nelidských podmínek, které panovaly v uranovém hornictví. Věž stojí na místě bývalého pracovního tábora pro politické vězně Vykmanov II s označením „L“ (likvidační) z roku 1950.

Jáchymovské montánní dědictví se utvářelo od poloviny 20. století, kdy za kulturní památky byly prohlašovány prvky spojené s těžbou stříbra v 16. století (např. mincovna, Šlikův hrádek), po roce 1989 pak začaly být za kulturní památky prohlašovány i pozůstatky po uranovém hornictví (největší počet pak po roce 2010).

V roce 2019 došlo k významnému posunu a potvrzení výjimečnosti hodnot Krušnohorského montánního dědictví, jelikož dne 6. července rozhodl výbor pro světové dědictví UNESCO na svém zasedání v ázerbájdžánském Baku o zápisu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Některé z komponent tohoto rozsáhlého zápisu se nacházejí i v zájmovém území, jedná se tedy o:

  • Hornickou krajinu Jáchymovsko, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná;
  • Hornickou krajinu na vrchu Mědník;
  • Národní kulturní památku Věž smrti (označována jako Rudá věž smrti). 

Použitá literatura a zdroje

  • HARVEY, D.C. (2001) Heritage pasts and heritage presents: Temporality, meaning and the scope of heritage studies. International Journal of Heritage Studies, 7(4): 319–338.
  • KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
  • Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
  • Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
  • SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
  • Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).