Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Staré Město pod Landštejnem

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Pro zájmové území Staré Město pod Landštejnem bylo dohledáno celkem 8 institucí, které přibližují paměť krajiny a společnosti tamní oblasti na pomezí jižních Čech a jižní Moravy známé také jako Česká Kanada. Celoregionální dosah z nich mají dvě muzea – ve Vlčičích a v Jindřichově Hradci, která se však nachází mimo zájmové území. Muzeum České Kanady a Galerie osobností ve Vlčicích prezentuje regionální historii i národní identitu pomocí expozic věnovaných heraldice, drobným lidovým řemeslům (zejména středověké keramice) i dopadům druhé světové války na místní krajinu.

Muzeum Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci zachycuje tuto oblast spíše okrajově prostřednictvím svých expozic k obecným dějinám regionu a lidovým řemeslům. Ostatní muzea zájmové oblasti jsou spíše specializovaná na určitou vybranou problematiku. Obě novobystřická muzea prezentují historickou pozemní dopravu oblasti – starých automobilů či proslulé úzkokolejné železnice.

Muzeum v Maříži pak tvoří etnografická expozice, historií známé obce Slavonice se zabývá místní muzeum a na zámku Dobrohoř pak najdeme krátkodobé výstavy věnované různým tématům. Typickou součástí místní paměti jsou také vojenské objekty (zejména bunkry) v pohraniční oblasti, kterých najdeme v oblasti hned několik.

Archivní materiály zájmového území Staré Město pod Landštejnem můžeme nalézt ve Státním okresním archivu v Jindřichově Hradci. Za zmínku a navštívení pro poznání historie této oblasti pak stojí i hrad Landštejn a zámek Český Rudolec.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)