Jádrové území

 

Širší území

 
 

Přeměněná městská krajina (Libeň, Karlín)

Městské čtvrti a katastrální území Libeň a Karlín jsou městské části Prahy 8. Na jejich příkladu lze dobře ukázat několikerou přeměnu původně venkovské zemědělské krajiny v současnou městskou, resp. velkoměstskou krajinu a současně několikerou proměnu jejích hlavních krajinných funkcí.

Libeň byla původně zemědělskou vesnicí, jejíž historie je doložena od středověku. Před industrializací patřila díky svému členitému reliéfu k nejromantičtějším pražským předměstím. Mezi četnými vinicemi a poli stály jednotlivé statky a viniční usedlosti. Patří mezi ně známé názvy jako Balabenka, Bulovka, Hercovka, Kotlaska, Palmovka, Pekařka, Rokoska, Truhlářka nebo Vlachovka, které dnes mají úplně jinou funkci a význam. Po vybudování železniční trati z Vídně do Prahy v roce 1845 se Libeň změnila na průmyslové centrum severovýchodu Prahy. Další rozvoj podpořila výstavba druhé železniční trati do Nymburka, která od roku 1873 protínala nejprůmyslovější část Libně. Libeň měla dvě železniční nádraží a přístav na Vltavě. V roce 1901 byla Libeň připojena k Praze a její růst pokračoval po celé 20. století. Vznikly zde bloky činžovních domů a stále se zvyšoval počet obyvatel. Další proměnu funkce a vzhledu městské části pozorujeme po roce 1989, kdy zanikla většina místních továren a jejich místo obsadily kancelářské a obytné budovy. Připravuje se rozsáhlá výstavba v oblasti Palmovky, Rohanského ostrova a Libeňského ostrova. Ve fázi projektů jsou připravované důležité dopravní stavby jako severovýchodní část Městského silničního okruhu a komplex silničních tunelů Libeňská spojka.

Karlín byl na rozdíl od Libně založen roku 1817 jako oficiální pražské předměstí na někdejším Špitálském poli, kde již stála od 18. století mohutná barokní budova císařské vojenské Invalidovny. Po zbourání pražských hradeb ve 2. polovině 19. století vyrostla v Karlíně řada průmyslových závodů a obytných domů, přičemž na Rohanském ostrově byly vybudovány nové továrny a blíže k Vítkovu potom obytné domy. V letech 1903 – 1921 byl Karlín samostatným městem, od 1. ledna 1922 se stal součástí Velké Prahy. V 60. letech 20. století bylo v sousedství barokní Invalidovny postaveno jedno z prvních pražských panelových sídlišť. V roce 2002 Karlín zcela zatopila a zdevastovala vltavská povodeň, která způsobila pád několika domů. Na jaře 2006 byla proto dokončena protipovodňová ochrana Karlína a Libně. Na počátku 21. století probíhá v Karlíně intenzivní nová výstavba v blízkosti Vltavy, kde se realizuje projekt moderních budov River City Praha. Na Rohanském ostrově má vyrůst nové městské centrum. Ve starém Karlíně se přestavují staré tovární objekty.

V proměnách městské krajiny Libně a Karlína můžeme tedy vymezit následující etapy výrazných proměn rázu kulturní krajiny a jejích funkcí:

  1. Změna venkovské, zemědělské krajiny za pražskými hradbami na průmyslová pražská předměstí s výrobní průmyslovou a obytnou funkcí ve 2. polovině 19. století.
  2. Další zahušťování zástavby s pokračující prvořadou průmyslovou a obytnou funkcí městských částí po většinu 20. století.
  3. Zánik továren a útlum výrobní průmyslové funkce, posílení funkce obytné, obslužné a kulturní spojené s výstavbou nových moderních budov na počátku 21. století.

   talčítko foto  talčítko video  talčítko srovnavaci foto